Z.s. Centrum pro volný čas

10.1.2018 se v zasedací síni Obecního úřadu ve Valech sešli členové a členky spolku na výroční schůzi. Na programu bylo zhodnoceni činnosti spolku za rok 2017, přehled hospodaření ve stejném roce, volba nového a schválení plánu akcí na r. 2018.

Po úspěšném a náročném roce 2016 jsme očekávali pokles zajmu o jednotlivé akce. Pro pracovní vytížení Tomáše Podzimka a Zlatky Horníkové byl oslaben počet pořadatelů a ti co zůstali, byli vyčerpaní. Přesto bylo uspořádáno 24 akcí a byl o ně překvapivý zájem místních obyvatel. Trochu poklesl počet návštěvníků z okolních obcí a to přičítáme tomu, že už i v okolí jsou pořádány stejné nebo podobné akce, jako u nás a většinou ve stejném termínu. Pro naše obyvatele je to příjemnější, protože si atrakci více užijí. Kladně to hodnotí i pořadatelé.

V přehledu hospodaření za uplynulý rok seznámila paní hospodářka členy s hospodařením spolku, se zůstatkem peněz na účtu a v pokladně. Všechny členské příspěvky za rok 2017 byly zaplacené. Byl nově založen účet u Komerční banky v Mar. Lázních a postupně bude z praktických důvodů zrušen účet v Chebu. Během roku byly provedeny tři kontroly pokladny a ani u jedné nebylo shledáno pochybení. Výhrada byla jen k výdajové položce za cca 3300,- Kč – návštěva divadla pro cvičenky k patnáctému výročí založení kroužku cvičení žen. Výtka se týkala toho, že návštěva divadla měla být nabídnuta všem členům Centra, nejen cvičenkám. Z toho vyplynulo opatření, že všechny akce budou oznamovány všem členům, jak na webových stránkách, tak na vývěsní ploše u zastávky autobusu. Spolek si udržuje vyrovnanou hladinu peněz. Kolik vydá, tolik zhruba příjme. Rezerva kolem 100 tis. Kč stále zůstává.

Paní Marie Šmolíková se vzdala funkce pokladníka a předala ji paní Zdeňce Medalové.

Z plánu akcí bylo vynecháno jen rozloučení s prázdninami, pro malou návštěvnost.

Ze spolku vystoupili dva členové.

Cvičení žen. Probíhá stále všechny úterky a čtvrtky od 18 ti do 19ti hod. Kromě cvičení se ženy schází téměř každou středu v hospodě. Někdo si dá večeři, někdo pivo, jiný limo, ale je pěkné, že mají potřebu se scházet i na popovídání. A také sem tam, když počasí dovolí, chodí s hůlkami. Jezdí spolu i do divadel, na zájezdy a dovolené. Prostě se z nich stala dobrá parta.  Jako každý rok měly ženy i letos vánoční besídku. Připravily občerstvení a dárky, o které se pak losovalo. Pozvaly i pana starostu. Každá z nich donesla zabalený dáreček, přidělily mu číslo a pak se losovalo. Je dobře, že k sobě mají stále blízko.

ZUMBA Pondělí a středy je zasedačka OÚ rezervovaná Zumbě. Pravidelně se tam schází další parta žen. Cvičitelku nemají, tančí podle videa. Nejmladší z nás je asi 14 let a nejstarší bude šedesát.

Maškarní karneval pro děti

24.2.2018 do restaurace U Březího vlka se začaly před třetí hodinou scházet děti. Když vysvlékly zimní oblečení, vyklubaly se z nich pohádkové bytosti. Princezny, víly, motýlci, čert, Harry Potter, Spiderman a také policisté, kuchař, hasič, Japonka, slon, hudební múza a další. Sál byl vyzdoben balonky a řetězy. Na stolech bylo pro děti přichystané občerstvení. Sladké (čokoládové bonbony) i zdravé (ovoce a buráky).

Šaman pustil reprodukovanou hudbu a přiběhli trpaslici, kteří děti provázeli celým odpolednem. Nejenže s nimi tancovali, ale připravili jim soutěž v hodu kroužků na cíl a po další půlhodině tance děti srážely tenisovými míčky kuželky a poslední soutěž byla hod míčkem na terč.

Do tance se zapojili i rodiče. Společně vytvořili mašinku a několikrát projeli celý sál i s výčepem. Při vyhodnocení masek v kategorii děti do šesti let porota vybrala na třetí místo Harryho Pottera, na druhé Elzu a na první motýlka. V kategorii děti nad šest let se třetí umístil policajt, druha opět Elza (starší) a na prvním místě byla opravdu nápaditá maska hudební múzy.

MAŠKARNI KARNEVAL PRO DOSPĚLE

Totéž, co bylo přichystáno odpoledne pro děti, zažili večer také dospělí. Tanec, soutěže a spousta zábavy.

Dospělí se na večer opět dobře připravili. Předvedli řadu originálních masek a do soutěži se zapojili se stejným elánem jako děti. Jednou z velice povedených masek, která nakonec vyhrála první místo, byla smrtka. Přestože tvůrcem nebyla odbornice, její líčení bylo velice přesvědčivé.

Roztomilá byla dvojčátka. Trochu přerostlá miminka Karlíček a Honzíček v bleděmodrých overálcích okouzlila porotu natolik, že jim přiřkla druhé místo v soutěži masek. Na třetím místě byla skupinová maska rodiny transvestitů, kterou ztvárnila hudební skupina Kocovina. Mamce, taťkomamce a děvčatům to moc slušelo.

Kromě těchto masek se plesu účastnili Rumcajs s Mankou, Káča s myslivcem, pirátky, piráti, čarodějnice, námořnice, Shrek, několik zombíků, vojáci americké armády se slečnami, jeptišky, skupinová maska Čtyřlístek, vodník, Karkulky, jedna i s vlkem, rodina ze začátku minulého století, magnetofonové pásky skupiny Kocovina, netopýři, kozel, baletky, indián, veliká podprsenka a dokonce nás navštívil dvojník Dana Nekonečného.

Vítání jara: V neděli dne 18. března 2018 se v obci Valy uskutečnila první společná akce realizovaná v rámci česko-bavorského projektu „Živé pohraničí. Bavorského místostarostu Mähringu s doprovodem osobně přivítal náš pan starosta. Prezentoval historii obce a její aktivity v posledních letech (investice, spolkový a společenský život, získaná ocenění, a další). Bavorská delegace se zúčastnila loučení se zimou a vynášení Morany. Sraz účastníků byl u bažantnice, kde krásně zazpívaly děti z Valáčku. Průvod pak prošel obcí až k potoku, kde děvčata v krojích hodila Moranu do potoka. Pro bavorské účastníky se jednalo o něco úplně nového. Tento pohanský zvyk neznali. Akce byla zakončena malým občerstvením. Přes mrazivé počasí byla účast hojná.

Velikonoční workshop 9. a 10. 4. upekly pořadatelky se ženami ze cvičení v Bažantnici perníčky a 24.4. je při workshopu prodávaly. Příchozí je pak zdobili polevou z bílků a cukru, a kdo neuměl, tomu pomohly pořadatelky.

Stavění máje - Čarodějnice 30.4. (pondělí) Počasí je už od poloviny dubna teplé slunné a suché. Stan byl postavený a májka ležela už několik dní na hřišti oloupaná, v pondělí přibyl jen vršek z břízky. Za pomoci maminek jej děti ozdobily a pak se dívaly jak ji mužští na první „šup“ zvedli k obloze.  Čarodějnic sice bylo na hřišti spousta, ale žádná se nedala chytit a posadit na oheň. Když už oheň skomíral a nehrozilo upálení, zatančily kolem něj čarodějnice (ženy ze ZUMBY) tanec. Pro opozdilce opakovaly vystoupení ještě za půl hodiny.

Protože počasí se opravdu vyvedlo, přišlo na hřiště zhruba tři stovky lidí. Děti si hrály na atrakcích, opékaly buřty a zlobily rodiče. Rodiče opékali buřty, občerstvovali se a nechali děti řádit. Vždyť celé to odpoledne bylo hlavně kvůli nim. Před postavěním májky byla slavnostně otevřena lezecká stěna. Pásku přestřihli hlavní sponzor, duše projektu a ten, bez kterého se v obci nehne ani stéblo – pan starosta.

Pak si mohly děti i dospělí za pomoci školených instruktorů na vlastní kůži vyzkoušet zážitky lezců a podívat se na hřiště z výšky deseti metrů.

Lezecká stěna se toho dne otevřela všem lezcům. Cena za vstup je zatím zdarma.

Dětský den – kácení máje 2.6. (sobota) od 13 hodin na hřišti. Přípravy probíhaly už několik dní dopředu. Končily postavením stanu a ohniště na opékání buřtů někde mimo stanoviště soutěží. Odměny pro děti v soutěžích ženy připravily také už v pátek, ale přesto v sobotu krátce po poledni už byl na hřišti opět čilý ruch. Pan starosta obstarával napuštění bazénu na aquazorbing a umístění obří nafukovací klouzačky a dohledával, co kde chybělo, od tácků po nářadí. Ženy ze spolku rozmisťovaly po hřišti soutěže pro děti chystaly pro děti limonády, buřty, chleba, hořčici a kečup, bez kterého dnes děti nedají ani ránu.

Lezečtí instruktoři Tomáš, Tomáš a Petr zabezpečili každý jednu cestu na stěnu, aby se vystřídalo co nejvíc dětí.

V jednu hodinu už bylo hřiště dětmi obležené, největší frmol byl zpočátku u aquazorbingu a na obří klouzačce, ale postupně děti objevily i stavění puclí, rybolov na suchu, skákání v pytli, hod kroužky a slalom s míčky. Zpočátku ženy marně lákaly děti na buřty, byly asi z domu ještě najedené, ale než odpoledne skončilo, i buřty zmizely.

Kolem třetí hodiny začaly na hřiště přijíždět děti i ze sousedních obcí a v jednu chvíli bylo na hřišti kolem pětiset lidí. Děti řádily nejen u soutěží, ale i na průlezkách houpačkách, kolotoči a trampolíně. Nápoje i buřty už šly na dračku. Pořadatelé několikrát museli doplnit zásoby.

To však bylo kompenzováno finančními dary, které nadšení rodiče věnovali sdružení na další akce pro děti.

K večeru ruch utichal. Byl čas vydražit májku a sednout ke kytarám.

Dražby se ujal pan moderátor . Centrum utržilo 1000,- Kč na další akce. Šťastným majitelem májky se stal šestiletý chlapeček, pro kterého májku vydražila jeho maminka.

No a pak už si všichni mohli sesednout kolem hráčů a poslouchat oblíbenou hudbu.

2 ročník turnaje v pétanque

Turnaj v Petanque – druhým rokem využívá naše petanqe hřiště Dobrovolný Svazek Obcí a pořádá zde turnaje v pétanque. Letos se sešly 4 dvojice dospělých a dvě děti. Valy byly zastoupeny dvěma hráči. Dámy s DSO připravily malé občerstvení a počasí se také snažilo celý den zpříjemnit. Závodníci si kromě sportu užili spoustu legrace. Skončili v pořadí: 4. místo Maruška a Standa, 3. místo Quido s Mírou, 2. místo Hanka s Tomášem a 1. místo dámy z DSO. Obě děti vyhrály první místo.

Na prázdniny s pohádkou. Na prázdniny s pohádkou – Odpoledne po turnaji v pétanque se shromáždili organizátoři před klubovnou, aby si upřesnili úkoly zkontrolovali rekvizity a rozešli se na jednotlivá stanoviště.

Kolem druhé hodiny se začaly trousit děti. Dostaly mapku a podle ní se rozběhly na – pro některé známou – trasu. Prvním zastavením byli záchranáři. Naši známí Jirka a Matěj. Se svým vybavením vytvořili kulisu pro své otázky z oblasti první pomoci, které by už děti mohly znát. Pro ty starší simulovali úraz a děti měly zavolat záchranku. Hovořily s dispečinkem (Jirkou nebo Matějem) a druhý z chlapců jim hrál zraněného. Děti se bavily a já taky. Na dalším stanovišti bývali oblíbení Pat a Mat. Představitelky ale chtěly letos změnu a oblékly se do pohádky O kohoutkovi a slepičce. Šikovné ruce Votípkových vyřezaly z překližky domácí zvířátka, která v pohádce mají svou roli, švadlenka dávala dětem razítka za splnění úkolu a švec si asi někam odskočil, protože na stolečku nechal rozdělanou práci. Mrak, namalovaný na garážových vratech hrozil deštěm a nechyběla ani studánka z dětského bazénu. (Pozorní by v ní poznali někdejší labutí jezírko).

Na kopci pod lesem se uhnízdili včelí medvídci. I oni dávali dětem otázky a do kroku troubili „Na políčku, v jetelíčku..“. O kus dál Krakonoš zkoušel děti ze znalosti lesních zvířat a na dalším stanovišti Bob a Bobek s dětmi skládali pucle a odměňovali je drobnostmi z klobouku.

V zatáčce u lesa si vlk s Karkulkou lámali hlavy tím, co zabalit babičce do košíčku a u pumpy v ulici Zelená bába kořenářka přerovnávala byliny. Děti jí je pomáhaly poznat.

U rybníčku čekali piráti. Za vylovení pokladu rybářským prutem se děti mohly nechat převézt na druhou stranu.

Posledním stanovištěm byli vodníci. U nich zábava končila. Když děti poznaly ryby v kádi nebo na obrázcích, dostaly poslední razítko a mohli si u startu vyzvednout odměnu.

 Bigbít pro Libora 9.6. si opět přišli zavzpomínat na Libora Laffara jeho kamarádi a známí. Zahrála mu Kocovina a Babahed. Sešlo se kolem tří set lidí, a protože i počasí bylo příznivé, většina jich vydržela až do ohlášeného konce ve tři hodiny ráno. Škoda jen, že Babahed měl dost opožděný nástup a diváci dlouho čekali na jejich produkci.

Struny na terase – 6tý ročník

I letos začínali Valští vlci hymnou Strun. Po nich vystoupila hostující folková skupina Samorost. Následoval valský písničkář s vlastní tvorbou. Později se k němu přidal rocker Milan a společně si připomněli staré časy. Milan pak zahrál sám několik rokových skladeb, než přenechal pódium těm nejmladším. Děti z valského kroužku „Kytárky“ zahrály a zazpívaly Anděla od Mirai a několik dalších skladeb. Následoval „Cvrčkohraj“, tři hosté: plzeňská Frýda & Company, Jarda  s kámošem z Krkonoš a Láďa z Prahy. Překvapením pak bylo vystoupení Rádi s jeho tichou, skromnou přítelkyní Eliškou, která to na pódiu pěkně rozbalila a dokonce francouzsky! A když se k ní přidala Tomášova přítelkyně Bára, byl to teprve mazec.

A ještě tu máme jeden milý příběh: Loni v předvečer strun se kluci na hřišti sehrávali a připravovali zvučení. Okolo jela do Lázní Kynžvart jedna rodina z Valašska (rodiče a dvě dcery školního věku) a zaslechla hudbu. Nesměle se přiblížili a když zjistili, že si brnkáme jen tak sami pro sebe, vytáhli housle a přidali se.

Druhý den se přijeli podívat na vystoupení a když se loučili, nikdo nepředpokládal, že se ještě uvidíme. V týdnu před strunami Ráďa kutal na zahradě, když ho někdo zdraví. Chvíli koukal a pak nevěřícně zavolal: „Břéťa!“ No ano, opravdu si další pobyt v lázních domluvili v termínu, kdy se odehrávají Struny, protože se jim s námi prý opravdu moc líbilo. A Ráďovi se podařilo je přemluvit, aby si s nimi i zahráli. Takže na závěr Strun Břéťa z Moravy s dcerou, oba na housle a doprovázel je Ráďa a Kuba na kytary, Eliška na basu. A pak už zpívali a hráli všichni.

Setkání „zlatých“ obcí roku 2016 ve Valech 1.9. (sobota) Valské slavnosti venkova

V době relativního klidu, o prázdninách, začaly naplno přípravy na slavnosti. Byla to taky vhodná příležitost pozvat ostatní „Zlaté vesnice “ roku 2016.

Zatímco pan starosta sestavoval program, sháněl všechno potřebné, nacvičovaly valské ženy svá vystoupení a připravoval se i Valáček.

Slavnosti začínaly v 11 hod. krátkým projevem. Odhalení sochy prvního obyvatele obce předcházela ukázka řezbářské práce. Řezbář, který měl půl roku na vytvoření sochy rybáře, bohužel měsíc před slavnostmi onemocněl a sochu hotovou neměl. Tak pan starosta musel shánět jiného řezbáře, který v krátkém čase sochu vytesá, a protože ho sehnal až v Hlinsku, bylo nutné zajistit zaprvé dopravu sochy a za druhé dalšího řezbáře, který předvede výrobu soch ze dřeva. Ukázalo se, že oba noví řezbáři byli šikovní. Sova, kterou před očima obyvatel zhotovil náhradník ze Sokolova, bude zdobit valskou knihovnu.

Socha údajného prvního z obyvatel Valů – porybného - je umístěna vedle obecního úřadu. Je vyřezána z dubového dřeva, vysoká asi 1,6 m.

Program Valských slavností pokračoval ve stanu na hřišti, protože obloha vyhrožovala každou chvíli deštěm.

Po zdravici zástupců všech hostujících obcí vystoupil Valáček s Marjánkem. Už ve Valdštejnských zahradách se ukázalo, že jim to dohromady jde moc dobře a nyní to opět oba soubory společným vystoupením potvrdily.

V jednu hodinu přišel zlatý bod programu – Spirituál kvintet.

Mezi tím venku probíhala ochutnávka krajových specialit ve stáncích na hřišti a děti se mohly zabavit na řetízkovém kolotoči, nafukovací klouzačce a na houpačkách. Pro dospělé bylo opékáno prase, grilovaly se stejky a klobásy. Připraven byl guláš a pivo bylo čepováno z několika píp.

Příznivce country stylu potěšil americký zpěvák Mike Cole. Po něm jeviště opanovaly „Valské babky“. Předvedly taneční vystoupení „Červený šáteček“ , které začínalo přednesem básně o Valech, nalezené při úklidu šuplíků. Autor básně je neznámý, ale několik jedinců si vybavilo, že básnička visela v hostinci u Tlamků.

Dalším bodem programu byla hudební skupina z Velkých Hoštic (Moravskoslezský kraj), s ukázkou písní, které se u nich zpívají na svatbách. Následovaly sebranické „Rebelky“(Pardubický kraj) s efektním tanečním vystoupením s deštníky na písně šedesátých let. Po nich nastoupil ve Valech známý Cvrčkohraj. Dalším tanečním vystoupením byly valské mažoretky na píseň Evy Farné „Mám boky jako skříň“.

Poté děti i dospělí shlédli veselou pohádku O zapomnětlivé čarodějnici v podání divadelního souboru z Lípy (Kraj Vysočina). Ženy z Úholiček předvedly Country tanec a na něj tematicky navazoval opět Mike Cole. Po něm přišla řada na valské čarodějnice. Netančily dlouho. Vystřídala je skvělá sebranická kapela ARZEKT.

Vesnice Prysk z Libereckého kraje přišla s netradičním programem, promítáním filmu o jednom z Preškavských divů – výrobě místního likéru v ručně foukaných lahvích. Film pokračoval ochutnávkou likéru přineseného hlavními protagonistkami filmu v kostýmech. Na tmu čekaly i Ú-holky s působivou světelnou show.

Program zakončila kapela Kocovina.

První vesnicí, která přijela na slavnosti byl Prysk a jejich první otázkou bylo, proč máme na tričkách smrk nakřivo. No, protože padl. Krále smrků už od ledna nemáme. Tím to bylo odbyto.

Po zhlédnutí preškavského filmu a ochutnávce likéru však preškavští pódium neopouštěli.

Na jevišti začala probíhat dražba Preškavských kuriozit. Trička s nápisem „Prysk se valí na Valy“, kniha „Deset stupňů ke zlaté“, bouřková koule (přírodní kuriozita, která se vyskytuje jen v oblasti kolem Prysku) a přeškavská bylinná. A výnos preškavští věnovali Valům na zakoupení nového Krále smrků.

Tak to nás dostalo! Nešlo ani tak o vydraženou částku, jako o to, že nás chtěli potěšit a povzbudit. Jako by říkali: „Nevzdávejte to, jestli něco skončilo, nové může začít!“ Také kdo jiný by s námi mohl cítit lépe než obec, která prošla těmi samými pochybami při přihlášení do soutěže Vesnice roku, tím samým nadšením, těmi samými problémy a tím samým vyčerpáním. Děkujeme Preškavští!

Výlet do Bavor  byl jednou z akcí projektu. Výlet jsme absolvovali autobusem. Prvním zastavením byl bavorský městys Mähring. Místostarosta Mähringu nás zavedl do místní porcelánky na exkurzi. Majitel porcelánky pan Kilián nás zasvětil do výroby porcelánu a také nám vše názorně předvedl.

Vedle porcelánky bylo místní muzeum zaměřené na život v příhraničí. Po prohlídce na nás čekalo připravené občerstvení a zanedlouho jsme už mířili do města Waldsassenu, kde mají moc hezké muzeum. Okouzlily nás expozice ze života ze začátku minulého století. Krámek se smíšeným zbožím, škola, kadeřnictví, krejčovství, kloboučnictví, obchod s porcelánem, tabákem, expozice starých fotoaparátů, loutkové divadlo, salón měšťanského domu, vesnická jizba a další a další. Shodli jsme se na tom, že do muzea se budeme muset někdy vrátit, protože čas, který byl mu vyhrazený, zdaleka nestačil. Ještě jsme stihli nahlédnout do opravdu krásné barokní basiliky a už nás autobus vezl do Lubů na slavnosti „Strunalu Schönbach“ který už 300 let vyrábí strunné nástroje. Výrobou nás (bohužel příliš rychle) provedla paní kvalitářka. Za námi se tlačily další exkurze. Výhodou bylo, že jsme stihli nejen projít připravené stánky, ale i koncert houslového virtuosa Jaroslava Svěceného.

Valský Klátilák 22.9. (sobota) –v 10 hodin

Na start dorazilo 63 závodníků. 20 mužů, 19 žen a 24 dětí. První závodník (Šaman) vybíhal po zahájení závodu a přivítání všech účastníků s mírným zpožděním. Pak už to šlo ráz na ráz, po dvou minutách běželi střídavě muži, ženy a děti stejnou trasou jako všechny předchozí roky. Počasí nám opět přálo. Nebylo horko, nepršelo a nefoukal nepříjemný vítr. Každý z účastníků si trasu užil po svém. Někdo běžel o výhru, někdo pro dobrý pocit a někdo si užíval dopolední procházku lesem. Tři stanoviště, průlez pod tratí, granát a střelbu ze vzduchovky, zvládl každý podle svých schopností.

V 16 hodin byly vyhlášeny výsledky. Medaile a diplomy a věcné ceny dostaly všechny děti. Poháry jen první tři.

Z žen byla třetí Zuzana (59,34 min.), druhá Barbora (52,34 min.) a první místo obsadila Petra (50,35min). Muži měli podstatně lepší časy. Třetí Petr doběhl za 38,23 min., druhý Michal za 36,48 min. a první Šaman dosáhl 34,58 min. což je zhruba stejný čas, kterého dosáhl loni. Pochvalu zasluhuje Petr, který má výsledek oproti minulému roku lepší o 3,44 minuty.

Cenu pro nejpomalejšího závodníka si vyšlapal náš fotograf. Cena byla předána i nejstaršímu závodníkovi.

Věcné ceny dostali všichni účastníci. Na pohár dosáhli ve všech kategoriích tři nejlepší a první tři muži obdrželi tradiční ceny: velký a malý sud Chodovaru a basu piv. Navíc proběhla losovačka o dvoubarevný med, žárovku na dálkové ovládání a živé sele. Tím byla ukončena oficiální část a všichni se už mohli věnovat zábavě. Šaman s Matém vzali do ruky kytary a zpívali a hráli tak, jak je vždy nejen po Klátiláku zvykem.

 Posvícení

V sobotu 20.října vypuklo ve Valech Havelské posvícení. Dle tradice, která sahá do šedesátých let minulého století, vyrazily krojované páry, provázené houfem dětí rovněž v krojích, po vesnici. Páry jsou provázeny v posledních letech jen harmonikářem, protože krojovaní se sami doprovází na valchu a vozembouch. Protože domů ve Valech za dobu trvání posvícení značně přibylo, musí vycházet zvací parta už před polednem. Většina starousedlíků už na ně čeká s občerstvením a s dárkem do tomboly. Zároveň je samozřejmostí si s hostitelem připít a něco ochutnat, jinak by urazili. Šla jsem s nimi kus cesty a musím říct, že je to docela šichta. Ve třetím domě jsou přejedení a alkohol stoupá do hlavy, i když je venku zima, a i když se v přípitcích střídají. Mají své vychytávky, nosí si s sebou svoje víno, takže pijí jen jeden druh alkoholu s relativně malým množstvím alkoholu, nešvindlují a s každým, kdo jim otevře, si připijí. Jenže všude jim to neprojde. Někdo trvá na ochutnání té jeho pálenky. Také odmítat občerstvení je těžké, když ví, že je obyvatelé připravovali od rána jen pro tuto příležitost a netrpělivě čekali, až je krojovaní navštíví. Tak se přepití a přejedení přesunují v zimě a někdy i v dešti, od domu k domu, aby předali posvícenský pozdrav a udržovali v lidech pocit sounáležitosti. Odměnou je jim radost, se kterou je lidé vítají. A zase je naopak mrzí, když jim jinde před nosem zatáhnou záclony. Zvykem bylo, že se chlapci chodili najíst k dívce, se kterou chodili po vsi. Ale už dlouho večeře nestíhají. S přibývajícími domácnostmi stěží doběhnou v 8 hodin do hospody, aby ti, kdo se udrží na nohách, zatančili úvodní kolečko a vzali k tanci ostatní. Krojované páry:

3. - 4. 11. 2018 – Halloweenský rej strašidel.

V sobotu 3. listopadu se na obecní úřad ve Valech slétla již počtvrté strašidla z širokého okolí. Čekala na ně spousta her a soutěží. Zatímco s nimi čarodějnice Hanka dlabala dýně, Andrea, ředitel blázince Míra a některá odrostlejší strašidla připravila strašidelnou cestu. Vedla kolem budovy úřadu přes dětské hřiště až do klubovny. Vyznačena byla hořícími svíčkami ve sklenicích a baterky byly zakázané. Někteří se na cestu vydali nebojácně, jiní se maličko báli. A ty, kdo měli odvahy jen malou špetku, si předávali jejich strašidelní kamarádi po cestě z jednoho stanoviště na druhé a doprovodili je až do cíle. Tam si všichni společně dali horký čaj, cestou zpět posbírali sklenice, a když dorazili zpět do zasedačky úřadu, s chutí se pustili do připravených dobrot. Po halloweenské verzi hry BINGO byly ohodnoceny vydlabané dýně a kostýmy, vybrána pohádka na dobrou noc (samozřejmě strašidelná) a děti šly spát. Ráno po snídani Andrea s Mírou rozdali diplomy a dárečky nejen za nejpovedenější dýni a kostým, ale také za pomoc se strašidelnou cestou a všem za statečnost.

Senioři  9.11. (pátek)

U vchodu byli senioři jednotlivě přivítáni panem starostou a zastupiteli. Setkání zahájil člen zastupitelstva a vyklidil pole kultuře. Jestli si někdo myslel, že ho čeká obyčejný nudný večer, byl vyveden z omylu už dětmi z Valáčku, které vystupovaly jako první se zvláštním rytmickým vystoupením na Boomwhackers. Hru na tyto zvláštní nástroje si vyzkoušeli i zastupitelé, které přizvala na podium paní Andrea. Dalším bodem programu byly Valské babky s tanečkem na píseň Červený šáteček. Závěrečnou tečkou byl Junior Dixieland. Po kulturní části následovala večeře a tanec s hudební skupinou Meteor.

1.12. (sobota) – Adventní věnce ve 14 hodin (obecní úřad)

Ve vánočně vyzdobené zasedačce vonělo jehličí, štrůdl a svařáček. Věrka s Yvonou opět uspořádaly pro zájemce o vlastnoruční výrobu vánočních dekorací příjemné odpoledne. Z přinesených větví jehličnanů zručně stáčely věnce, pomáhaly se zdobením radou i činem maminkám, dětem i babičkám. K tomu servírovaly ovocný čaj, svařené víno, perníčky a štrůdl. Opět nezapomněly s věncem ani na pana starostu. Konečné výtvory si odnesly ženy hrdě do svých domovů.

 2.12. (neděle) – Rozsvěcení vánočního stromu v 17 hod

Kolem ozdobeného stromu, který už od pátku připravoval pan starosta s dobrovolníky, se začali scházet dospělí i děti. Děti se rozběhly po hřišti zadovádět si s kamarády, než si rodiče vypovídají veškeré novinky, a dospělí se shlukli na terase, kde bylo připraveno pohoštění, donesené obyvateli Valů. Program začal přivítáním návštěvníků panem starostou a rozsvícením vánočního stromu a osvícením slaměného betlému umístěného v lezecké stěně. Pak se všichni zaposlouchali do koled v podání Valáčku a vánočních skladeb přednesených kynžvartským pěveckým souborem.

8.12. (sobota) - Mikulášská pro děti v 16 hodin

Letos se děti na Mikuláše hodně těšily, protože se jich na hřišti sešlo skoro šedesát. Setkaly se tak s kamarády a ty, co se neznaly, se stihly seznámit dříve, než přišel Mikuláš. Na terase byl připraven teplý čaj, i když počasí bylo mírné. Sníh nikde a teplota nad nulou. Když bylo všechno připravené, zavolala Zlatka čerty a Mikuláše. Čertice přiběhla jako první a čerti se přiloudali po chvilce. Mikuláš s andělem přišli z druhé strany, z nebe měli zřejmě delší cestu, a hned se pustili do zpovídání dětí. Mikuláš je moudrý, věděl, kde přimhouřit oko a kde trochu pohrozit, ale dárky nakonec rozdal všem dětem. Anděl držel čerty dětem hezky od těla, protože se žádný velký hříšník mezi dětmi nenašel. Když už nezbylo žádné neobdarované dítě, zvedl se Mikuláš a šel rozdávat zas do další vesnice.

15.12. Vánoční trhy v Hofu

Výlet byl další povedenou akcí pořádanou v rámci přeshraniční spolupráce, autobus z Valů vyjížděl v 11 hodin dopoledne. Za hodinu jsme vystupovali v bavorském Hofu. První zastávka byla v muzeu. Kromě vystavených exponátů, tematicky sestavených, poukazujících na život v regionu v době před a mezi válkami v různých odvětvích, jsme mohli shlédnout expozici přibližující nám situaci německých občanů po odsunu ze Sudet. Je to druhá strana mince, která nám byla dlouho utajována.

Následoval oběd v útulné restauraci. Odpoledne jsme prošli městem k ulici, kde byly vánoční trhy. Stánků plno, vánoční atmosféry na rozdávání, spousty světel, vůně smažených klobás a svařeného vína jsme si mohli užívat až do setmění. V půl páté na nás čekal autobus a přesun do spřátelené obce Mähring. O tom, že spolupráci berou v Mähringu vážně, svědčila ve společenské místnosti tabule pro výuku češtiny a zároveň správně skloňovaná čeština paní, která připravovala občerstvení (učit se začala v důchodovém věku – klobouk dolů).

Pan místostarosta nás uvítal před muzeem. Ve společenské místnosti vonělo připravované občerstvení, ale my jsme zvolili jako první prohlídku muzea. Expozice byla jiná než v září. Tentokrát se týkala výročí 100 let od konce první světové války.

Další akcí v tomto projektu bylo Vítání jara (viz. odd. Kulturní a sportovní akce)

Vánoční turnajv pingpongu proběhl i letos 26.12. v hostinci U Březího vlka.

Silvestrrok uběhl a Valáci zase stáli na hřišti se sklenicí šampaňského v rukou. S někteří se neviděli pár hodin s někteří dlouhou dobu. Příležitost prohodit s každým pár slov ale využili. Děti zajímal hlavně ohňostroj. Ozářil nebe po dobu zhruba deseti minut. Když se všichni vynadívali, pokračovali v přípitcích a povídání. Lidé se pomalu rozcházeli jen několik zůstalo v klubovně, aby společně přivítali půlnoc.