Úvod   >   Historie   >   2017

2017

Ženy slaví 15 té výročí Údajně se již 15.let schází naše ženy v úterý a čtvrtek od 18.00 na společném cvičení. „Údajně“ proto, že datum vzniku není doložené. Zápis o něm neexistuje a pamětníci se v datech rozcházejí. Ale nadšení, se kterým začaly chodit, do této doby vydrželo. Naše ženy zde ovšem jenom necvičí. Vyměňují si rady s péčí o zahrádky, předávají si recepty a mnoho jich ochutnaly při oslavách svých narozenin, ke kterým se pravidelné schází. Ani rozdílný věk pro ně není překážkou. Často se domlouvají i k jiným aktivitám, jako jsou procházky s hůlkami a návštěvy kulturních akcí.  V červnu se k nim přidala další cvičitelka, která jim chtěla ukázat několik cviků "INFINITY" a už s nimi zůstala. Nově začlenila do cvičení kalanetiku.

Novoroční výlet na Podhoru Dostavit se 1. ledna na domluvený sraz, bylo pro některé docela problém. Přesto byli na startu téměř všichni, kdo účast slíbili. Konal se každoroční novoroční pochod na Podhoru, ale Valáci se ho takhle hromadně zúčastnili poprvé. Počasí bylo slunečné a teplé. Brzo měli bundy hozené přes rameno nebo kolem pasu. Prošli kolem Balbínova pramene, zimního stadionu, oplatkárny a tenisových kurtů po cestě na Panoramu. Pokračovali kolem sjezdovky a Krakonoše přes louky do Zádubu-Závišína. Občerstvili se u Pejska a kočičky a přiznávám, že někteří měli cesty plné nohy. Přesto čtyři chodci výpravu dovedli do zdárného konce, dosáhli Podhory, a ještě se pěšky vrátili domů. Ostatní zbaběle zavolali pro odvoz. I tak to byla úžasně příjemná novoroční procházka.

Veřejné bruslení Před lety se ve Valech bruslilo každou zimu na zamrzlé hasičské nádrži. Pamětnici si jistě pamatuji, jak přicházeli natěšení s bruslemi přes rameno a na ledě nacházeli přimrzlé větve a menší kameny, které tam přes noc naházeli vandalové. Přesto byla nádrž věčně plná dětí s rodiči i dorostu. Nádrž však dosloužila, byla zasypaná a na jejím místě vzniklo dětské hřiště a tenisové kurty, které však byly před nedávnem přebudovány na víceúčelové hřiště. Protože letos přišly opravdu tuhé mrazy, mohlo být hřiště konečně využito jako kluziště. Několik dní tekla hadicí voda a střídali se pracovnici obce s dobrovolníky, aby na hřišti vytvořili dostatečnou vrstvu ledu, zametali, škrabali a stříkali, dokud nebyl led funkční. Ve středu 25.1. v 18 hod. bylo slavnostně zahájeno první veřejné bruslení na novém kluzišti. Nechyběl teplý čaj ani hudba. Bruslařů přišlo hodně a radost nám udělalo i to, že kluziště bylo využíváno po celou dobu, dokud led neroztál.

Večerní běh bílou stopou Protože sněhu byl letos dostatek, nedalo starostovi panu Vlkovi, který se zařekl, že už žádné nové akce nebudou, aby nevymyslel další. Dvojice nadšenců projela na poli nad kolejemi běžkařskou stopu v délce jednoho kilometru a ta byla využita k závodu běžkařů. Aby byl závod pestřejší, běžel se v podvečer s čelovkami na hlavě. Účastnilo se 17 běžců. Ženy a děti běžely na čas tři kola, muži po pěti kolech.

Vynášení Morany: 18.3.2017 se ve Valech neotvírala jen „Bažantnice“, ale přivolávalo se jaro. Všichni se shromáždili před zrekonstruovanou budovou a po krátkých projevech a slavnostním přestřižení pásky senátorem za Chebsko a Tachovsko, místostarostou Mariánských Lázní a naším panem starostou, byli všichni pozváni dovnitř na prohlídku a malé občerstvení. Další program byl v režii paní asistentky. Opět nám připravila krásný a nezapomenutelný zážitek, když jsme po několika jarních písničkách Valáčku (mimochodem Valáček má úžasně líbivý repertoár) kráčeli v procesí od bažantnice k dětskému hřišti, v čele se střídali hosté s děvčaty v krojích v nesení Morany a všichni zpívali za rytmického doprovodu bubínků písničku, kterou sestavila Andrea z nalezených říkadel o Moraně a zhudebnila ji. Z lávky přes potok u dětského hřiště děvčata hodila Moranu do vody a s ní odplouvala zima. Děti běžely za Moranou po potoce pěkný kus, aby se k nám zima nevrátila.

Uzení sýrů Ve stejný den se od rána topilo v klubovně, takže sýry, které si tam zájemci ráno dali, byli po vhození Morany do potoka pěkně vyuzené. Spolu s námi je ochutnali i hosté. Tím to nekončilo. S kytarami jsme v klubovně zůstali do pozdního večera. 

Maškarnísobotu 4.února se sál hostince U Březího vlka naplnil princeznami, vílami, rytíři, přišel i Stormtrooper, Hulk a Ferda mravenec. Přivítat je přišli Mimoni. Provázeli děti, jako obvykle, celým odpolednem. Připravili i několik soutěží a nechybělo hodnocení masek. Za starší děti se porotě nejvíc líbila princezna, jako další Bílá paní a třetím byl Ferda Mravenec. Mezi mladšími dětmi zaujala divoženka, po ní indiánka a jako třetí byl Hulk.

Ani dospělí ve výběru masek nebyli pozadu. Každý rok nás překvapují novými nápady. Originální byla i skupina Kocovina, která každoročně předvádí jinou skupinovou masku. Jsou mimo soutěž, protože jejich nápady i provedení je bezkonkurenčně nejlepší. Letos z podia udělali azylový dům pro bezdomovce. Nikdo nepochyboval o tom, že strávili posledního půl roku mezi popelnicemi a Kauflandem. Přinesli si s sebou i několik igelitek s veškerým svým majetkem. Ten čistotnější měl v tašce i sprchovou hadici a stěrač. (Ručník v popelnici nenašel.) Na to, aby nezamořili Valy breberkami, dohlížel deratizátor v ochranném obleku, kolty (deratizační a čistící prostředky) zavěšené nízko u pasu. Kocovině však těžce konkurovaly ostatní masky. Vysoký Křemílek s malým kulatým Vochomůrkou a bambulatými nosy, vysmátý Hejkal, spanilá upírka, několik zvířat, Karkulka s vlkem, jeptišky, úžasná ježibaba, Zombie a další a další. Čistící prostředky zastupovala zubní pasta ODOL (porota ji ocenila třetím místem v soutěži masek) a krém NIVEA s mycí houbičkou, sportovce Koukalová s dokonalým makeupem, Sáblíková na bruslích (tančila v nich velice elegantně a vyhrála první místo v soutěži masek) a judista

Krpálek. Úžasný nápad byl převléct se za hroznové víno (tato týmová maska tmavé a světlé hrozny se umístila na druhém místě.) Rostlinnou říši zastupovaly ještě houby.

Tak jako děti, i dospělí kromě tance soutěžili ve vrhání kroužků na cíl.

Velikonoční rukodělné odpoledne V sobotu 8.dubna před třetí hodinou odpolední se zasedačka úřadu začala plnit ženami zvědavými na to, co jim tentokrát pořadatelky připravily. Vajec už byla za minulá léta namalovaná spousta a přišel čas naučit se něco nového. Za odpoledne bylo vyrobeno několik velikonočních věnců, jarních dekorací na stůl, okna a dveře. Děti se motaly mezi maminkami a babičkami a lepily ostošest. Naučily se vyrábět barevné motýlky z papíru, ptáčky a plést pomlázky. Místnost byla vyzdobena velikonočními dekoracemi, aby se ostatní mohli inspirovat. Zkrátka nepřišla ani obec. Ženy vyrobily velkou dekoraci přede dveře obecního úřadu a panu starostovi pomlázku.

Stavění máje - Čarodějnice 30.4. (neděle v 17 hodin) Protože Šaman je toto léto pracovně vytížen, museli se stálí pořadatelé o akce, které v minulých letech pořádal, rozdělit. Týden před Májkou se na hřišti objevil dostatečně dlouhý smrk a ráno před akcí jsme si dali sraz na hřišti, aby kluci postavili stan a hranici, připravili stoly a lavice. Odpoledne byla donesena čarodějnice a mohli jsme začít zdobit. Dětí přišla spousta a u vázaní fáborků se všechny vystřídaly. Sluníčko svítilo a fáborky se krásně barevně třepetaly.

Ještě než byla májka vyzdvižena, museli jsme se vypořádat s čarodějnicemi. Zase si vybraly Valy ke svému sletu. Tři relativně staré čarodějnice (protože co je 300 let u čarodějnic za věk!) školily čarodějnický potěr. Pak ta čarodějná drobotina skládala nějaké zkoušky, vazala amulety, z roury tahala bůh ví co, a pak se měnila v kdejakou zvěř. Nakonec dostala certifikát a mohla odletět do světa čarovat. Raději jsme dětem přidali něco na cestu, aby byl od nich pokoj a nezačarovaly nás třeba v ropuchy. No a konečně jsme mohli zvednout Májku. To se podařilo jako vždy. Byla ručně zvedána pomocí lana a podpěr. Teď jen upálit poslední čarodějnici a byl klid. Vatru zapalovaly opět děti s tatínky. Pak kytaristé sáhli po nástrojích, hráli a zpívali až skoro do rána. K tomu se přidalo banjo.

Dětský den – kácení máje Kolem poledne vyrostly na hřišti aquazorbing, kolotoč a lanová dráha. V jednu hodinu už byly atrakce v jednom kole, jezdila   čtyřkolka a dobrovolnice stály u soutěží pro děti, jako bylo skákání v pytli, házení na terč, minigolf, házení kroužky, rybolov a sestavování puzzle. Děti se nalévaly dětem limonádou a pekly si buřty. Ještě se vrátím ke stavebnici puzzle. Zdarma ji vyrobilo truhlářství u Votípků. Motivem je valský znak. Je to moc pěkný truhlářský kousek a zábavná hra pro děti, které obecně puzzle milují. Od jedné hodiny do tří byly všechny atrakce určeny převážně valským dětem. Informace o začátku v jednu hodinu byla na letácích roznesených do domácností a na plakáty byla uvedena třetí hodina pro ostatní návštěvníky. Tak naše děti získaly možnost, užít si svých atrakci bez front a všechny se několikrát vystřídat. Po čtvrté hodině přijeli hasiči z Mariánských Lázní. Měli pro děti připravenou překážkovou dráhu s hašením požáru. Kolem šesté hodiny dětský den končil. Hasiči vypustili bazén aquazorbingu, kolotoč byl rozložen a odvezen. Jeden z pořadatelů slezl po pěti hodinách ze čtyřkolky s nepřítomným pohledem a druzí dva u lana už taky mleli z posledního. Ani by nespočítali, kolikrát za odpoledne udělali dřep, vztyk, zvednout dítě (některé i hodně těžké), aby viděli, jak úvazy sedí a odeslat je na plošinu, kde si děti přebral další pořadatel, zajistil karabinu, zkontroloval jištění a dítě odeslal po laně, kde ho na druhém konci chytal poslední z obsluhy lana, odjišťoval, zvedal a sundával z plošiny. A nezastavily se ani ženy u soutěži. Děti kupodivu nezajímal jen aquazorbing, kolotoč, čtyřkolka a lanová dráha, ale nadšeně se účastnily všech připravených soutěží. Buřty byly rozdány, opečeny a snědeny. Zmizely i tři plechy žloutkových řezů. Dobrovolnice malovala celé odpoledne dětem vzory na obličej. Když byly z hřiště odklizeny atrakce a soutěže, dražila se Májka. K mikrofonu nastoupila moderátorka. Snažila se ze všech sil udat Májku pánovi z Házlova, který přihazoval asi do dvou tisíc, ale nakonec Májka skončila u nich na dvoře. Ten také Majku skolil. A pak už nic nebránilo tomu, aby se všichni sesedli kolem kytaristů a se zpěvem rozloučili s pěkným večerem.

Turnaj v nohejbalu. 5 ročník Protože v okolí se konaly další tři turnaje, byla účast na tom našem nejmenší v historii – pouze čtyři družstva. Přesto nebo právě proto, si to hráči užili. Jednotlivá družstva se utkala systémem každý s každým a po konečném pořadí si třetí se čtvrtým zahráli o třetí místo a první se druhým se utkali ve finále. První místo obsadili Odpadlíci, na druhém se umístili Loko důchodci, třetí místo si vydobylo družstvo Pod komínem. A protože družstva byly čtyři, tak tím čtvrtým bylo Kovo – Dřevo.

1 ročník turnaje v pétanque  Marianskolázeňsko, o.p.s. a Dobrovolný svazek obcí Mariánskolazeňsko v sobotu 17. 6. 2017 uskutečnili na hřišti ve Valech historicky první turnaj v petangue. Počasí se vydařilo a celkem šest účastníků si snad turnaj užilo. Družstvo A bylo složeno z manželů Hanky a Tomáše, družstvo B z náhodně příchozích Petera z Kynžvartu a Marie  z Mariánských Lázní. Družstvo C zastupovala paní starostka z obce Drmoul a nejmladší účastnice turnaje školačka Amálka. A jak to dopadlo? Vítězi se stalo družstvo B, druhou příčku obsadilo družstvo A a bronz si odneslo družstvo C. Účastníci turnaje v petangue si mimo sportovního vyžití a dobré nálady odnesli ocenění (medaile, diplomy, poháry a drobné odměny.

Na prázdniny s pohádkou.  Přesto, že se nad celou republikou stahovaly mračna, ve Valech nás nebe deště ušetřilo. Pro děti jsme měli připravenou pohádkovou cestu. Mohly se na ni vydat bez obav z toho, že by zmokly. Start byl na dětském hřišti ve 14 hodin. 51 děti postupně vybíhalo, některé se svými rodiči, aby podle mapky hledaly pohádková stanoviště. Nejdřív došly k oblíbeným Patovi a Matovi. Protože každý ví, jak jsou ti dva zruční, musely jim děti pomoci zaparkovat auto (autíčko na dálkové ovládání) do garáže, nařezat dřevo (laťky ve svěráku) do krbu, a ještě složit obecni znak (dřevěné puzzle). Dál je mapka vedla nahoru kolem roubenky k lesu, kde si Toník s Pipi punčochatou hráli s prakem. Děti se k nim přidaly a razítko za střelbu dostaly, když se prakem trefily do plechovek. O kousek dal ukázaly Krakonošovi a Ančeti, jak dovedou poznávat lesní zvířata. Na dalším stanovišti vytáhli Bob a Bobek z klobouku kouzelníka Pokustóna dřevěné skládanky, které děti hravě zvládly. Horši to bylo u kouzelné babičky, která nesla byliny do své chýše. Děti musely poznat aspoň několik z nich, ale i to se jim podařilo, protože do cíle nakonec dorazily všechny. Před tím ale pomohly pirátovi   udicí vytáhnout potopený poklad. Za to je druhý pirát převezl přes rybník na kánoi. Na konci cesty čekali vodníci. Razítko do mapky dali dětem tehdy, když vyjmenovaly ryby v kádi nebo na obrázcích. Za splněné úkoly dostaly v cíli nějakou maličkost a pak už se vzájemně dělily o dojmy z pohádkové cesty.

Bigbít pro Libora V 19 hod. večer se sešli příznivci skupin Babahed a Kocovina, aby si zavzpomínali na jednoho z nich – hudebníka Libora Laffara.

Noc pokladu.  30.6. odpoledne, poslední pátek školního roku nastal úplně nejsenzačnější začátek prázdnin – Noc pokladu. Děti si hned po příchodu rozbalily v připraveném stanu karimatky a spacáky, chvilku se přetahovaly, kdo vedle koho, ale brzo to vyřešily a vyběhly ven. Chvíli se brouzdaly v potoce. Když se začala připravovat večeře, dostaly škrabky a nože. Brzo byla oškrabaných brambor a nakrájených oloupaných buřtů hromada. Pořadatel je naházel do kotlíku a za chvíli gulášek spokojeně pobublával. Pro děti byly připravené různé hry. Soutěžily v přenášení míčku na lžičce, v lovu rybek, házení míčků a v přetahované. Když je hry přestaly bavit, sesedly se kolem táboráku a střídaly povídaní se zpěvem.

Mezi tím se setmělo. Trasa byla připravena a děti mohly vyrazit na cestu za pokladem. V nedalekém houští na ně číhal vlk. Ve tmě vypadal opravdu strašidelně a nikdo nepoznal, že je to tatínek dvou malých hledačů pokladu. Cesta osvětlena pochodněmi vedla dal na louku. Bílá paní tam hledala rozházené korále. Děti je naštěstí pomohly sbírat, jinak by tam byla dodnes. Za to jim poradila, kudy k pokladu. Hlídal ho popletený skřítek. No hlídal! On by ho hlídal, kdyby věděl, kam ho schoval. Jenže nevěděl. Tak ho děti musely najit. A ještě musely vyluštit hádanku! Pak si za odměnu mohli z pokladu něco málo odnést.

Z tak vysilující cesty byly děti unavené, ale přesto vydržely ve stanu ještě nějakou dobu řádit. Ráno je čekala bohatá snídaně a pak – celé prázdniny! Děkujeme všem pořadatelům.

Struny na terase – 5tý ročník Rok uběhl jako voda a zase tu máme Struny. Zapomenout na ně bychom nemohli, ani kdybychom chtěli. Stali návštěvníci se už hodně dopředu zajímali, kdy a v kolik. Hlavně Pražáci, co jezdí s Láďou Krovinou. Ráďa dal dohromady kapely, s občerstvením jsme mu trochu pomohli. Stavba stanu, stolů, lavic, podia a pultu s občerstvením je pro pořadatele rutina. Zvukař Jarda a Pražáci přijeli už v patek, aby měli večer na aklimatizaci. V sobotu se celé dopoledne zvučilo a připravovalo. Po páté hodině pořadatelé finišovali a účinkující ladili a zkoušeli nástroje. Před šestou nastoupili Valští vlci. Zapívali hymnu Strun a přidali několik písniček. Po nich zpívali další a další muzikanti. Přestávku využila jedna z pořadatelek k tomu, aby Strunám popřála k pátým narozeninám a organizátorům předala narozeninový dort. Následoval Cvrčkohraj . Druhým hostem byla bluegrassová skupina Plešbend. Na závěr si pak zahráli všichni dohromady.

Setkání „zlatých“ obcí roku 2016 v Sebranicích 2.9.2017 se konalo v Sebranicích setkání krajských vítězů Vesnice roku 2016. Snad aby ukázali, že nespí na vavřínech, ale že to, za co byli odměněni zlatem, je pro ně nadále samozřejmosti. Z Valů byl vypraven jen malý autobus pro účinkující. V Sebranicích nám nabídli zdarma nocleh v tělocvičně, protože v malých obcích je o ubytování nouze, ale jedna noc sepřežije a nikomu se nechtělo po programu přejíždět do dvanáct km vzdálené Litomyšle a také je třeba hledět na rozpočet. Uvítaní bylo srdečné. Začali jsme tam, kde jsme v Luhačovicích skončili. Všichni byli rádi, že seopět vidí. Program byl skvěly. Ve 14.30 hod. vystoupila skvěla sebranická kapela s vlastni tvorbou W.X.P. V 15.30 hod. nastoupil dívčí pěvecký sbor z obce Cehnice. Připomněl nám náš Valáčekale jak repertoár, tak projev byly odlišné. Po dvaceti minutách nás čekalo taneční vystoupeni „Ú-holek“ z Úholiček. Dámy ve věku v kanafasových sukních a bílých halenkách předvedly několik tanečků. V 16.00 hod. jsme si měli možnost poslechnout, jak se zpívá v Hošticích a opět nastoupily Ú-holky, tentokrát se k dámám přidaly i ty mladší ženy ve stylizovanýchkrojích a předvedly další tanec s velice povedenou choreografii. A už bylařada na nás. Svoje uměni předvedli muzikanti Valští vlci. Z vlastní tvorby zazpívali úvodní píseň a pak už jsme slyšely jejich známé songy. Následovalo další taneční vystoupení „Úholek“ – tentokrát kankán. V bohatých kanýrech sukní se míhaly osíťované nožky na vysokých podpatcích. No bylo na co koukat! Po krásných tanečnicích vběhly na plochu za rytmu divoké hudby děti se švihadly. To, co předvedly bylo úžasné. Střídali se sólo skokani se skupinou skákající přes dvě švihadla točící se proti sobě. Skákali po jednom, po dvou, a nakonec po šesti. Po Cehnickém černém divadle následovaly dvě divadelní scénky obce Prysk, které nás dost pobavily. Asi proto, že byly ze života a moc pěkně sehrané. Na závěr byla taneční zábava se sebranickou kapelou ARZEKT, která měla ten den premiéru. Obce, které nevystoupily v programu, přijely se stánky s ukázkou regionálních potravin a výrobků. Kašava z Valašska nabízela slivovici, vařené trnky (povidla), uzené, klobásy, a pagáčky (koláče). Hněvotín přivezl výborné syrečky a výrobky z nich, Lípa napekla bramborový chleba a na místě stloukala v díži máslo. Velké Hoštice předvedly spoustu druhů hroznového vína, koláče, chleba a klobásy, Prysk soudek s místním pivem a Úholičky několik druhů koláčů, škvarky a škvarkovou pomazánku. Valy měly pečenáče. Počasí vydrželo a když nás ráno přivítal déšť, už nám to nijak nevadilo.

Valský Klátilák. Nepříznivá předpověď počasí nevyděsila 85 závodníků. Většina přišla po deváté hodině, ale další se trousili až do startu. Tomáš všem vysvětlil podmínky závodu a v deset hodin začali závodníci vybíhat na trať. Bylo mezi nimi hodně děti a nejmladší projelo trať v kočárku. První překážkou byl průlez skruží pod železničním náspem. Naštěstí pravá skruž byla poměrně suchá. Kdo prolezl, dostal razítko a mohl pokračovat. Následoval stoupák do kopce a pak už rovinka ke granátu. Kdo hodil 5 z 5ti neměl trestné body, protože za každý nesplněný úkol byl jeden. Cesta vedla k padlému Králi smrků a dále směrem na Kynžvart k hájence Hvězda. Před hájenkou čekala na závodníky vzduchovka. Děti střílely na tři větší terče, dospělí na šest panáčků. Pak je fáborky zavedly okruhem zpět k trati k další, ale už ke kratší skruži a vesnici k cíli na hřišti. Zatímco Keny, Hanka a Šaman počítali body a vyhodnocovali umístění, mohli se závodnici posilnit. Dan s Martinem grilovali klobásy a maso. Vyhlášení výsledků bylo v 16 hod. Každé z dětí dostalo medaili a dárek. Poháry si odnesly jen první tři. Výherci prvních až třetích míst si odnesli medaile a poháry. Také dospělí, kteří se umístili na dalších místech losovali dárky, tak nikdo neodešel s prázdnou. Byl odměněn nejstarší účastník závodu, který běžel už několikátým rokem. Posledním byl letos mimořádně někdo jiný než známa trojice. Našemu fotografovi to nedalo, aby nešel udělat pár fotek padlého Krále a nenasbíral pytel hub. Takže mu ostatní utekli a na něj čekala výhra za poslední místo. Po závodě, jako po každé akci, následovala zábava s kytarami a zpěvem. Závodu se účastnilo 26 mužů, 28 žen a 31 děti.

Senioři Setkání se seniory. 10.11. v 17 hod. se setkali valští senioři se zástupci obce. U vchodu seniory uvítali zastupitelé spolu s předsedkyní CPVČ. Po uvítání panem starostou, navodil příjemnou atmosféru dětský pěvecký sbor Valáček a po něm vystoupila taneční skupina s country tanci. Následovala večeře a volná zábava.  K tanci i poslechu pak hrál až do konce večera dýdžej.

 

 

Havelské posvícení. Zvát občany na večerní oslavu je docela rachota. Domů, které musí krojované páry navštívit od začátků posvícení téměř dvojnásobně přibylo. Někteří z obyvatel připraví pohoštění a chtějí, aby bylo minimálně ochutnáno. Pro zvoucí je to pocta, jsou-li pohoštěni, ale už ve třetí domácnosti kapacita jejich žaludků nestačí. Ale aspoň jeden z nich musí aspoň maličko ochutnat. Vypije se i štamprlička. Preferováno je víno, protože by málokdo vydržel až večer do hospody. U Šmolíků se většinou staví na kafe a krojovaní se jdou trochu ohřát, protože na svatého Havla málokdy bývá teplo, a i když se podvlečou a tancují, přesto mnohdy zima zalézá za nehty. Cestou se vybere něco do tomboly a koláče na dámskou volenku. Tentokrát jsme neměli kočár, protože koníci nebyli volní, tak se vybrané dary a koláče (a že jich bylo) vozily do hospody autem. Nevím, jak se skupině podařilo přijít do hospody včas, ale starý dobrý zvyk, že chlapce na večeři pozvala matka děvčete, se kterým chodil po vesnici, se určitě nedodržel. K večerní zábavě hrála Lázeňská pětka – jejím základem jsou členové Barevné hudby, na niž se tanečníci obzvlášť těší, protože má široký repertoár. Byla připravena bohatá tombola a všichni ocenili systém, kdy hned po prodeji každý věděl, co vyhrál. Zábava nebyla přerušena losováním. Na stolech byly seznamy čísel s popisem výhry a co bylo nejlepší, vyhrávaly všechny lístky. Při dámské volence se prodaly všechny koláče (byly totiž výborné) a zábava končila v pozdních hodinách.

Posvícení (svěcení kostela) se vyvinulo z pohanského obyčeje oslavovati šťastnou sklizeň a příchod zimy. Zračil se v radovánkách, pečení koláčů. Místními specialitami jsou hnětynky (většinou v jižních Čechách), taneční zábavy a průvody s maskami. V některých regionech při této slavnosti figurují i zvířata jako beran, houser, kačer nebo kohout, která bývala dříve nezřídka zabita (stínání kohouta nebo berana). Patrně to byl přežitek krvavých obětí z pohanského období. Dnes už je takovéto stínání zakázáno, ale někde dosud při hodech berana vodí nebo "soudí" (Slovácko, Horácko). Císař Josef II., chtěl omezil nadpočet posvícení (slavily se v každé vesnici na výročí posvícení místního kostela), tak ustanovil obecně posvícení císařské na neděli po sv. Havle 14.10. 

I když u nás kostel nemáme, posvícení slavíme a z praktických důvodů jsme ho přesunuli z neděle na sobotu. 

Halloweenský rej strašidelV neděli 29.10. se prohnala vesnicí vichřice Hewart. Zkoušela svou sílu na všem, co se jí postavilo do cesty.  Poprala se se stromy, u nás na zahradě vyvrátila jablůňku a v ulici Na Šancích shodila strom na elektrické vedení. Vesnice se octla bez proudu. Toho dne odpoledne se na úřadě sešly strašidla ke každoročnímu reji. Přemýšleli jsme, jestli Andrea akci zruší, ale zdálo se, že se jí příšeří, které se později změnilo ve tmu, hodilo do krámu. Všude rozestavěla svíčky ve velkých sklenicích a v podstatě elektřinu ke svému čarování nepotřebovala. S dětmi v halloweenských kostýmech vyřezali strašidelné dýňové lucerny ještě za zbytků denního světla a pokračovali při svíčkách. Strašidelnou atmosféru dokreslovala výzdoba, kterou má Andrea vždy perfektní. Děti sice nezůstávaly v zasedačce přes noc, ale jeden hodně strašidelný úkol je čekal. Musely samy sejít do sklepa, po strašidelně (přesto dostatečně) osvětlených schodech. Na důkaz provedeného úkolu se museli na konci schodů zapsat do knihy a z truhlice přinést něco z pokladu. Potom už je čekaly jen obvyklé hry, než se rozběhly domů.

 Adventní věnce.2.12. Věrka přichystala vše potřebné, nezapomněla ani na svařené víno pro dospělé a čaj pro děti. Ve 14 hodin se ve vyzdobené zasedačce OÚ sešlo osm dospělých a devět dětí, což bylo tak akorát, aby se všichni vešli ke stolu. Všichni svou práci odvedli zodpovědně. Věrka sem tam musela pomoci radou nebo skutkem, ale proto jsme si jí pozvali. Výtvory byly opět velice pěkné. V této chvíli jsou ozdobou některých stolů a dveří v obci. S úklidem pomohly přítomné ženy a kolem šesté se rozešly se svými výrobky domů

Rozsvícení vánočníhoVe čtvrtek napadlo trochu sněhu a do neděle se teplota držela pod nulou. V neděli 3.12. k večeru však mráz trochu povolil. I tak jsme předem litovali zpěváčky i jejich kytarový a houslový doprovod, protože v mrazu se špatně zpívá i hraje. V 16 hodin přišla na hřiště první vlaštovka, která se těšila na zdobení stromu. Brzo k ní přibyly další děti a za pomoci dospělých se pustily do práce. Chvilku po páté hodině odpolední přivítal pan starosta všechny přítomné krátkým projevem a vzápětí se rozsvítila světla nejen na stromě, ale i v lezecké stěně, kde se skrýval slaměný betlém. Vánoční náladu dokreslily děti z Valáčku. Zazpívaly moc pěkně koledy a několik vánočních písniček. Nechybělo cukroví valských hospodyněk, svařené víno, teplá medovina a pro děti punč.

Betlém.  Asi tři týdny před prvním adventem doslala Andrea úplně super nápad! Uděláme valským Vánoční překvapení! Pan starosta oslovil tři  ženy a od pana Potůčka sehnal slámu (snad celý valník). Domluvili jsme se, že výrobě věnujeme celý den. Nemohli jsme zasvětit více lidí, protože to už by nebylo překvapení. Ale aspoň jsme z jedné hospodyňky vymámili stará prostěradla. Obarvením a ušitím vzniklo oblečení pro postavy v životní velikosti. Zasvěcené ženy už od devíti ráno omotávaly dřevěné kostry slámou. Pracovalo se i přes oběd. Strčily jsme do trouby vlastní kuřecí stehna i pro kluky, kteří na hřišti upínali strom do stojanu, natahovali kabely na osvětlení stromu a Betléma a zdobili vršek stromu, kam děti nedosáhnou ani ze žebříku.  Odpoledne jsem ještě odběhla vyfotit výrobu věnců a k večeru kluci převezli Betlém na multikáře a naaranžovali do stěny. Ještě pár fotek a běželi jsme domů.

Vánoční turnaj26.12.2017 přišli do Hostince u Březího Vlka shodit vánoční kila příznivci stolního tenisu. Protože se sešlo víc hráček než loni, soutěžilo se i v kategorii žen. Nejlepší z nich obsadila první místo.

SilvestrUž několik let se scházíme na dětském hřišti, abychom se spolu s dětmi rozloučili se starým rokem. V 18 hod. stály sklenice naplněné šampaňským připravené k přípitku a nechyběla ani trocha cukroví z Vánoc. Po krátkém projevu pana starosty a přípitku se všichni těšili na ohňostroj.

Bylo ale připravené ještě jedno překvapení. Několik dobrovolníků sestavilo ze svých siluet název nového roku. Stáli proti světlům a z jejich obrysů bylo možné vytušit číslo 2018. Po této milé vložce konečně začal ohňostroj. Různobarevné obrazce osvítily valské nebe po dobu sedmi minut. Pro zájemce o společný silvestrovský večer byla vytopená "bažantnice". Ti, co chtěli strávit večer doma, ještě postávali, dopíjeli šampaňské a vzájemně si přáli šťastný nový rok s ostatními.

Když se všichni rozešli uklidili jsme rekvizity, uzamkla se klubovna a přesunuli se do "Bažantnice". Každý přinesl něco s sebou k jídlu i k pití. Kytary nechyběly a brzo se přiblížila půlnoc. Tak organizátoři obecních akcí splnili svůj slib, že se po ohňostroji nebudou muset občané rozcházet, ale budou mít možnost přivítat Nový rok o půlnoci společně.

Závěrem

Rok 2017 byl bohatý na události. Otevřením Bažantnice získali občané další zázemí a možnost rozšířit zájmovou činnost i na dobu, kdy se venku akce konat nedají. V klubovně na hřišti se sice topit dá v kamnech, ale efekt není veliký. Navíc se musí zatápět den, dva dopředu. V Bažantnici je elektrické topení, což je ideální pro pravidelné kroužky.

Letos také napadl sníh a díky tomu bylo možné uspořádat závod na běžkách. Počasí nám přálo i co se bruslení týká. Led byl ve Valech letos poprvé po dlouhé době a děti i dospělí si ho pěkně užili.

Akcí neubylo, i když byly obavy, že lidé ztratí zájem a pořadatelé síly. Stálé jádro lidí, kteří pořádají většinu akcí se pravidelně schází.